Hypertrofické a keloidní jizvy

Hluboké popáleniny, které označujeme jako popáleniny stupně II.b a III., zanechávají vždy trvalé jizvy. O tyto jizvy je třeba pečovat denně, a to po řadu měsíců a někdy i roků po úrazu. Cílem je ovlivnit růst a zrání čerstvých jizev tak, aby jizva definitivní, tzn. jizva vyzrálá byla esteticky i funkčně co nejpřijatelnější.

Jizvy po hlubokém popálení mají sklon k nadměrnému růstu a zbytnění, k tzv. hypertrofii a mohou tak pacientům působit obtíže nejen zdravotní, ale i estetické. Obecně platí, že čím hlubší je popálenina a delší doba léčení, tím více jsou jizvy hypertrofické. Tvorbu a výsledný vzhled jizvy ovlivňuje typ poranění, umístění, rozsah a hloubka popálené plochy, přítomnost infekce, délka hojení, věk, přidružené choroby a genetické faktory. Je důležité vědět, že hypertrofickou se obvykle jizva nestává hned po zhojení popálené plochy, ale postupně v prvních třech až šesti měsících po popálení. Během dalších měsíců i let mají hypertrofické jizvy tendenci k regresi, kdy se oplošťují, měknou, stávají se více elastickými a jejich barva je světlejší. Děti a mladí lidé mají všeobecně vyšší tendenci k vytvoření hypertrofických jizev než dospělí. Již vytvořené hypertrofické jizvy jsou hůře léčitelné. U dospělých pacientů jizva vyzraje po dvou až třech letech po popálení a její vlastnosti a vzhled se během dalšího života už obvykle nemění. Proto je velmi důležité předcházet nadměrnému růstu jizev co nejdříve.

Novotvořené jizvy jsou křehké, více prokrvené a je potřeba je chránit před mechanickým poškozením a nepříznivými fyzikálními vlivy i chemickými škodlivinami. Je nutné se vyvarovat i působení silného slunečního záření a UV záření v soláriích, neboť by mohlo dojít k nežádoucímu trvalému skvrnitému zhnědnutí jizev, které je velmi obtížně léčitelné.

Před UV zářením můžeme jizvy chránit vhodným, nejlépe bavlněným a volným oděvem a krémy s ochranným faktorem 50+. Při pobytu na sněhu či v blízkosti vodní hladiny je třeba počítat s odrazem slunečních paprsků. Během prvního roku po popálení není doporučné ani saunování, parní lázeň a koupání v bazénech a v moři.

Někteří pacienti mají sklon k tvorbě jizev silně vyvýšených, purpurově zbarvených a přesahujících rozsah původní rány, tzv. jizev keloidních. Ty vznikají později než jizvy hypertrofické a nemající tendenci k regresi. Proto i léčba takových jizev je velmi obtížná.

Vývoj hypertrofických jizev

První až šestý měsíc po zhojení

Jizvy jsou růžové, červené až purpurové a vyvýšené nad povrch okolní zdravé kůže. Jsou tuhé, ale křehké, bez elasticity, nepoddajné a zvrásněné. Jizvy jsou navíc suché, svědí a mohou dokonce bolet. Často dochází k jejich svrašťování, smršťování a tvorbě nepravidelně jdoucích jizevnatých silných pruhů. Může dojít k různým deformacím jizvy samotné i jejího okolí, v závažnějších případech se může omezit i pohyb okolních kloubů.

V povrchových vrstvách jizev se někdy vytvoří puchýřky s čirým obsahem nebo naplněné krví. Mohou vzniknout buď sekundárním mechanickým poraněním jizvy, nebo utlačením či ucpáním vývodů potních a mazových žlázek rostoucí jizvou. V takovém případě je vhodné vyhledat ošetření u zkušeného zdravotníka.

Jeden až tři roky po popálení

Jizva postupně vyzrává, přestavuje se – stává se světlejší, oplošťuje se, je měkčí, pružnější i poddajnější. Její tloušťka se zmenšuje, uvolňuje se i okolí jizvy.

Hypertrofické jizvy lze ovlivnit terapeutickými výkony, a to jak konzervativními, tak operačními.

Mezi konzervativní metody patří promašťování jizevnatých ploch, léčba pomocí měkkých tlakových masáží, dlahování, systém elastických návleků z pružného materiálu šitých na míru.

Kromě konzervativních metod můžeme jizvu a poruchu funkce vyplývající z kožní kontraktury ovlivnit rekonstrukční operací. Při výběru rekonstrukčního výkonu postupujeme od toho, který znamená přijatelný funkční a estetický výsledek s co nejmenším zatížením pacienta.

Jedná se o následující postupy:

  1. Jednoduchá excize (odstranění) jizev a vkládání kožních štěpů v plné tloušťce nebo vykrytí defektu posunem okolní intaktní tkáně.
  2. Užití tkáňových expandérů – pomocí postupného naplňování implantátu umístěného pod intaktní kůží se připraví nadbytek kůže a podkoží k vykrytí později excidované (odstraněné) jizvy či její části.
  3. Lalokové plastiky – jsou indikované v případě krytí obnažených funkčních struktur (šlachy, nervově cévní svazky, kosti a klouby), mechanicky zatěžovaných oblastí, vyrovnávání kontury kožních defektů a jako potřebný materiál na rekonstrukci orgánů (např. nosu). U rekonstrukčních operací se užívají zejména laloky kožní, kožně svalové nebo svalové.
garant_logo
Norske-fondy_Logo

Od roku 2004 Norské fondy v České republice podpořily množství zajímavých projektů za více než 6 mld. Kč

logo_MZCR
LCZ_clen-PHC
MHC-logo-bgwhite
autocont-logo

O projektu

Internetový portál vznikl díky projektu Poradenské centrum a podpora dětí a mladých lidí po úraze popálením podpořeného grantem z Norských fondů 2009-2014 v rámci Programu CZ11 „Iniciativy v oblasti veřejného zdraví“.

Cílem projektu je vybudování služeb, které mají zmírnit či vyloučit negativní následky úrazu popálením u dětí a mladých lidí a začlenit je zpět do běžné společnosti. Součástí projektu je osvěta a primární prevence tohoto typu úrazu.

 

celý článek